Členské státy, Evropský parlament a Komise úspěšně zakončily téměř tříleté vyjednávání o reformě autorského práva. Sporným bodem byly články 11 a 13, které podle kritiků ohrožují svobodu internetu.
Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.
Návrh Evropské komise reformovat autorské právo zahájil sérii diskuzí o spravedlivém odměňování autorů, kteří tvoří internetový obsah. Debata se však rychle stočila i k tématu svobody v digitální éře.
Nejvíce kontroverzí vzbuzují dva články navržené autorské směrnice. Rozdílné pozice se objevily nejen v Evropě, ale také v rámci jednotlivých členských států. A ani země V4 nebyly výjimkou – jejich postoj k článkům 11 a 13 se v průběhu vyjednávání vyvíjel a dosud se výrazně liší.
Zatímco článek 13 zavazuje internetové platformy typu Ulož.to k filtrování obsahu a ochraně autorských práv, článek 11 se týká mimo jiné zveřejňování titulků a perexů ve vyhledávačích, na sociálních sítích či u služeb jako jsou Google News. Aktuální znění textu říká, že úryvky obsahující více než velmi stručný výtah budou moci platformy sdílet pouze, pokud si obstarají licenci od vydavatele.
Dva pro, dva proti
Evropská komise představila návrh reformy v září 2016 během slovenského předsednictví v Radě. I proto byla původní pozice Slovenska neutrální a snahu o harmonizaci autorského práva v digitálním prostředí slovenská vláda vítala.
Česká republika a Polsko s předloženým návrhem z počátku nesouhlasily. Pokud jde o Maďarsko, vládní diskuze ohledně směrnice se většinu času odehrávala za zavřenými dveřmi.
K negativnímu postoji se pak přidalo i Slovensko, což se projevilo i během posledního projednávání návrhu v Radě, kdy společně s Polskem hlasovalo proti směrnici. Česko se naopak rozhodlo výslednou podobu směrnice podpořit, podobně jako Maďarsko.
Chránit autory, ale neomezovat svobodu
Slovensko svůj nesouhlas vysvětluje tím, že dlouhodobě prosazovalo, aby se ochrana autorského práva nevztahovala na krátké úryvky zpravodajských textů a odkazy na články doprovázené malými ilustračními obrázky. Klíčovými byly pro Slovensko zejména malé a střední podniky, včetně start-upů, které chtěla vláda před dopadem směrnice ochránit. Výsledné znění směrnice ale slovenské návrhy nereflektuje.
„Slovensko se snažilo nalézt fungující mechanismus, který dostatečně ochrání vydavatele a nebude nepřiměřeně chránit obsah,“ upřesnilo slovenské ministerstvo kultury. Internetový obsah, jako jsou právě úryvky denních zpráv, by podle ministerstva měl být nadále volně dostupný, jinak hrozí narušení digitálního trhu. Bratislava proto nemohla podpořit ani tzv. francouzsko-německý kompromis, který obsahuje výjimku pro malé a střední podniky. Podle informací EURACTIV.sk by se totiž výjimka nevztahovala téměř na nikoho.
„Návrh vzešlý z jednání COREPERu týkající se kompromisního řešení diskutovaných problémů, včetně výjimky pro malé a střední podniky, nebyl v souladu s pozicí, kterou Slovenská republika dlouhodobě zastává. Slovenská vláda proto mandát pro další jednání v trialogu nepodpořila,“ uvedlo ministerstvo.
Pro úplné zamítnutí směrnice se během jednání rozhodla i Varšava. „Důvodem je, že polská vláda odmítá jakékoli řešení, které omezuje svobodu slova na internetu,“ zdůraznilo ve svém prohlášení polské ministerstvo kultury a národního dědictví (MKiDN), které má v Polsku na starosti agendu autorského práva.
Polské výhrady se rovněž týkají především článků 11 a 13 navržené směrnice. MKiDN sice uznává, že „autorské právo by mělo být chráněno, ale ne na úkor svobody internetu“.
Varšava také vystupuje proti tomu, aby se sdílený obsah výrazně omezoval. Podle polských diplomatů by z navržených pravidel profitovaly především mezinárodní vydavatelské domy, zatímco existence malých a středních vydavatelů, včetně těch polských, by byla ohrožena.
„Věřím, že autoři by měli být dostatečně a správně odměňováni. Mechanismus, který to má zaručit, ale nemůže zároveň ohrožovat svobodu slova. Podle názoru polské vlády jsou záměry zákonodárců legitimní, ale způsob jejich realizace ohrožuje svobodu slova. Navíc tento návrh vytváří nebezpečný precedens automatického filtrování obsahu, což může být v budoucnosti zneužito v rozporu s původními cíli a záměry,“ vysvětlil místopředseda vlády pro kulturu a národní dědictví Paweł Lewandowski.
Česká otočka
Pozice České republiky se během vyjednávání značně vyvinula. Původně spíše rezervovaný až odmítavý postoj k reformě se nakonec změnil v souhlasné stanovisko s kompromisem vyjednaným v Radě. Česká vláda se tak během finálního hlasování vyslovila pro návrh.
„ČR od počátku vyjednávání usiluje o vyvážený text směrnice, zajišťující rovnováhu práv a zájmů všech dotčených subjektů, tvůrců, uživatelů i spotřebitelů. Aktuální znění kompromisního návrhu zohledňuje zcela nebo ve značné míře připomínky vznesené Českou republikou,“ uvedla Petra Hrušová z ministerstva kultury ČR.
Zároveň dodala, že vláda „podporuje kompromisní návrh směrnice jako celek podle odsouhlaseného mandátu“. Český postoj se tak od slovenského a polského výrazně liší.
Europoslanci z Fidesz reformu podpořili
Maďarská vláda nebyla ochotná o své pozici během jednání příliš informovat, ale europoslanci zvoleni za vládní stranu Fidesz v září hlasovali pro návrh. Naproti tomu většina maďarských europoslanců z jiných stran hlasovala proti.
Například socialistický europoslanec István Újhelyi návrh nepodpořil právě kvůli článkům 11 a 13. Je přesvědčen, že současné problémy nelze řešit možným omezením svobody slova, tvůrčí svobody a svobody projevu.
„Největším úskalím směrnice je to, že umožňuje různé interpretace textu podle toho, co v ní chtějí vidět jednotliví zákonodárci. Například v případě čl. 13, který se týká kontroly nelegálního obsahu, směrnice nemůže být implementována bez použití filtrovacího softwaru. To je ale znepokojující, protože doposud neexistuje jediný filtrovací software, který by se nesnažil být papežštější než papež, tedy i obsah vytvořený skutečně samotným uživatelem by tímto filtrem nemusel projít,“ uvedl politik pro maďarský think tank Political Capital.
Újhelyi věří, že celá debata by se tak mohla stát bezpředmětnou. Zákonodárci podle něj, ať už vědomě či nevědomě, podporují autocenzuru.
Platformy vs. vydavatelé
Reforma autorského práva byla intenzivně diskutována i v rámci jednotlivých států, a to především mezi médii a online platformami. Například Věra Průchová ze společnosti Seznam.cz, který na domácím trhu konkuruje Googlu, pozici české vlády odmítá.
„Česká republika hlasovala v Radě bohužel pro mandát, na rozdíl například od Slovenska nebo Polska. Pozici proti mandátu přitom v České republice vedle Seznamu jednoznačně prosazoval také Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora nebo ICT UNIE,“ upozornila.
Postoj české vlády naopak vítá Ochranný svaz autorský (OSA), který je v České republice silnou zájmovou skupinou na poli ochrany autorského práva. „Jsme zastánci toho, že aktuální situace v online prostředí vyžaduje aktualizaci autorského práva tak, aby se přizpůsobilo trendům. Z toho důvodu čl. 13 jednoznačně vítáme,“ uvedla zástupkyně OSA Kateřina Růžičková.
Stejný názor má i Václav Mach z Unie vydavatelů, který návrh vzešlý z Rady také podporuje. Stejně tak věří, že s finálním přijímáním legislativy nebude problém.
V případě Slovenska byly nejaktivnějšími skupinami, které se do diskuze o reformě autorského práva zapojily, především samotní autoři, svazy a asociace, které autory podporují nebo zastřešují.
Příkladem je Tisková agentura Slovenské republiky (TASR), která je největší agenturou svého druhu v zemi a také členem Evropské aliance zpravodajských agentur (EANA). Stejně jako EANA i TASR podporuje unijní snahy „směřující k tomu, že online platformy by měly tvůrcům obsahu, novinářům a médiím adekvátně přispívat“.
Na Slovensku je aktivní i Asociace evropských novinářů, která rovněž návrh nové legislativy podporuje, a to včetně výjimek pro otevřené softwarové platformy typu Wikipedia. „Je nezbytné přijmout pravidla, která by rozptýlila strach z možné cenzury internetu a filtrování jeho obsahu,“ prohlásil generální tajemník asociace a slovenský novinář Tibor Macak.
Emil Vojtko, ředitel Vidadu, což je největší síť internetových autorů, youtuberů a influencerů v Česku a na Slovensku, naproti tomu považuje debatu o reformě autorského práva na Slovensku za nedostatečnou.
„Pokud se někdo rozhodne hledat více informací o reformě, Google mu nabídne jen několik blogů, které se legislativě věnují,“ uvedl Vojtko. Síť více než 200 autorů, které Vidadu zahrnuje, je znepokojena především nejednoznačností znění článku 13 a také tím, že autoři nedokáží předvídat dopad nových pravidel na stávající obchodní modely.
Důležité je vnímat fakta
Odmítavý postoj polských úřadů chválí například ZIPSEE Digital Poland, firma reprezentující různé internetové společnosti. „Rozhodnutí polské vlády je důkazem toho, že sama rozumí současnému světu, ve kterém je pokrok v digitalizaci, vědě a nových technologiích tažnou silou pro rozvoj národních ekonomik v celé EU,“ uvedl její předseda Michał Kanownik.
Na druhou stranu, Komora vydavatelů (IWP) zastřešující nejvýznamnější vydavatele v Polsku apelovala na vládu, aby směrnici podpořila.
„Směrnice sice nevyřeší všechny problémy na mediálním trhu, ale alespoň částečně napraví současnou nerovnováhu mezi poskytovateli obsahu (například vydavateli) a subjekty, které využívají materiál pro svůj vlastní byznys,“ uvedla Komora v oficiálním prohlášení.
Bogusław Chrabota, předseda IWP a šéfredaktor polského deníku „Rzeczpospolita”, je o něco konkrétnější.
„Doufám, že odpůrci směrnice konečně otevřou oči a začnou vnímat fakta. Z ochuzování a ve svém důsledku i ničení autorů, novinářů, spisovatelů, hudebníků nebo filmových tvůrců nebude těžit vůbec nikdo, nastane jakési vakuum. A to není správné. Díky směrnici máme šanci přežít. Říkám šanci, protože jsme stále pouze na půli cesty,“ upozornil Chrabota.
Maďarský právník Tóth Péter Benjamin připomíná jednotu zájmových skupin, která se vytvořila v průběhu diskuzí ohledně autorské směrnice, především v souvislosti s hlasováním Evropského parlamentu v létě minulého roku.
„Skutečnost, že Evropský parlament nakonec návrh schválil, můžeme připsat dosud nevídané jednotě evropských umělců, tvůrců obsahu a organizací, které je zastupují. Umělci se obrátili na evropské zákonodárce otevřeným dopisem a tato petice byla podepsána 40 tisíci lidmi,“ upozornil právník ze sdružení spisovatelů Artisjus.
Podle Tótha sice kritici reformy mluví o cenzuře internetu, nová legislativa ale ve skutečnosti neznamená žádné omezení či závazky pro uživatele. „Změny zasáhnou pouze velké platformy a poskytovatele a vlastníky autorsky chráněného obsahu. Pro uživatele bude naopak snazší sdílet obsah, protože všechna nezbytná povolení bude muset získat provozovatel platformy,“ argumentoval Tóth.
Odborník také upozornil, že média věnují směrnici velkou pozornost, dávají však prostor i nejrůznějším mýtům a nepravdám. Příkladem může být například „zákaz“ memů. Parodie a memy přitom podle něj nadále zůstanou z autorských zákonů vyňaty, unijní směrnice totiž umožní jejich volné vytváření a šíření. Žádný z bodů článku 13 neobsahuje nic, co by znamenalo opak.
„Při transpozici směrnice bude povinností každého státu, aby vytvořil výjimky z autorské ochrany pro tvorbu parodií,“ uzavřel Tóth.