Brexit se potřetí odkládá, tentokrát do konce ledna 2020. Británie ale může odejít i dřív

[© Shutterstock/Alexandre Rotenberg]

Členské státy Evropské unie se dnes dohodly na odkladu britského odchodu ze Unie do konce ledna 2020. Uvedl to na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk.

Pokud Británie schválí výstupní dohodu před uplynutím nové lhůty, může opustit Unii dříve. Dosavadní termín brexitu byl tento čtvrtek. Odklad schválili velvyslanci 27 zemí EU na dnešní ani ne půlhodinové schůzce v Bruselu.

„Rozhodnutí by mělo být formálně potvrzeno písemnou procedurou,“ napsal Tusk s odkazem na písemný souhlas lídrů jednotlivých států, kteří musejí odklad stvrdit. Očekává se, že tak učiní nejdříve v úterý.

Důvody odkladu

Proti odkladu dosud vystupovala Francie, která od Británie požadovala závazně znát pádný důvod prodloužení jejího členství v evropském bloku. Po víkendovém telefonátu prezidenta Emmanuela Macrona s britským premiérem Borisem Johnsonem však Paříž přestala záměr ostatních zemí blokovat.

Podle informací ČTK přijatý text jako motivy odkladu zmiňuje poskytnutí času potřebného pro britskou ratifikaci brexitové dohody stejně jako pro případné vypsání předčasných voleb v Británii.

O Johnsonově návrhu, aby se takové volby konaly 12. prosince, má dnes hlasovat britská Dolní sněmovna.

Opoziční labouristé, jejichž hlasy Johnson pro dosažení potřebné dvoutřetinové většiny potřebuje, přitom svůj souhlas podmiňovali právě poskytnutím brexitového odkladu ze strany EU. Podle britských médií však není jisté, zda nejednotná strana Jeremyho Corbyna nebude požadovat ještě záruku, že Johnson nevyvede zemi z EU před termínem voleb.

EU je na cestě k dalšímu odkladu brexitu. O jaký odklad ale půjde?

Udělí evropská sedmadvacítka Británii souhlas s dalším odkladem brexitu? A pokud ano, v čem bude spočívat?

Podmínky odkladu

Unijní země dnes prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude „v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně“ a bude plnit všechny závazky členského státu.

Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince.

V případě odkladu brexitu bude muset Británie navrhnout svého komisaře. Francie už nového kandidáta má

Zatímco Francie už svého náhradního kandidáta na post budoucího komisaře dnes nominovala, Británie by tak také měla učinit, pokud neodejde 31. října z Unie. Nadále se také očekává nový kandidát Rumunska.

Schválený text rovněž uvádí, že „odklad vylučuje jakékoli nové otevírání dohody o (britském) odchodu“, a zároveň upozorňuje, že Británie si své rozhodnutí opustit EU může kdykoli během odkladu rozmyslet.

Vyjednavači obou stran dospěli k brexitové dohodě předminulý týden po vleklých jednáních, jejichž předmětem byly především spory o budoucí podobě irské hranice a celních vztahů.

Britský parlament však dohodu zatím neratifikoval, protože nejprve chce přijmout příslušný prováděcí zákon. K jeho posouzení však poslanci požadují více času, než jim původně vláda navrhovala. Pokud se brexitovou dohodu podaří v britském a následně v Evropském parlamentu schválit před vypršením odkladu, tedy před 31. lednem, odejde Británie z EU první den následujícího měsíce. Jako nové termíny brexitu tedy vedle konce ledna přichází v úvahu 1. prosinec či Nový rok.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Kalendář